pondělí 17. září 2012
úterý 11. září 2012
pátek 17. srpna 2012
Happy foto - Chyba (code 2): Obrázek nedovoluje ...
Na jedné oslavě narozenin jsem byl požádán o vytvoření fotoknihy.
Volba padla na HappyFoto (i proto, že se mi podařilo chytit akční slevu).
Při odesílání mi se mi objevila tato chyba: Happy foto - Chyba (code 2): Obrázek nedovoluje ...
A nešlo ani vypálit na CD.
Přítel, kamarád, který mi už tolikrát vytrhl trn z paty tentokrát zklamal.
Nelenil jsem a napsal jsem v noci do HappFoto mejlík.
Volba padla na HappyFoto (i proto, že se mi podařilo chytit akční slevu).
Při odesílání mi se mi objevila tato chyba: Happy foto - Chyba (code 2): Obrázek nedovoluje ...
A nešlo ani vypálit na CD.
Přítel, kamarád, který mi už tolikrát vytrhl trn z paty tentokrát zklamal.
Nelenil jsem a napsal jsem v noci do HappFoto mejlík.
středa 8. srpna 2012
středa 16. května 2012
Adobe Camera Raw 6.7
Ano,
opět v další nové verzi ... tentokrát již 6.7
Firma Adobe uvedla novou verzi softwaru Camera Raw 6.7 a DNG Converter 6.7 pro převod RAWů z nejnovějších fotoaparátů.
www.adobe.com
opět v další nové verzi ... tentokrát již 6.7
Firma Adobe uvedla novou verzi softwaru Camera Raw 6.7 a DNG Converter 6.7 pro převod RAWů z nejnovějších fotoaparátů.
www.adobe.com
středa 18. ledna 2012
LYTRO
Tak jako někteří považují za revoluci v digitální fotografii RAW či HDR (či následné "vyvolávání negativu" RAW) tak mohou i někteří považovat považovat nový foťák LYTRO.
Zaostří se, LYTRO uloží veškeré informace o světle, které při stisku spouště proletí optikou přístroje.
Dvě možné podoby od jednoho snímku:
A takto i vypadá LYTRO:
No uvidíme za pár zda-li je to revoluce či jen jedno z mnoha slepých větví, které upadnou do zapomění.
Odkazy:
Zaostří se, LYTRO uloží veškeré informace o světle, které při stisku spouště proletí optikou přístroje.
Dvě možné podoby od jednoho snímku:
A takto i vypadá LYTRO:
No uvidíme za pár zda-li je to revoluce či jen jedno z mnoha slepých větví, které upadnou do zapomění.
Odkazy:
pondělí 28. listopadu 2011
Minimální počet pixelů pro tisk fotek
rozměry fotek doporučené minimum
9 x 13 cm 768 x 1024
10 x 15 cm 800 x 1200
13 x 18 cm 1024 x 1365
15 x 21 cm 1200 x 1600
20 x 30 cm 1344 x 1792
30 x 45 cm 1704 x 2272
9 x 13 cm 768 x 1024
10 x 15 cm 800 x 1200
13 x 18 cm 1024 x 1365
15 x 21 cm 1200 x 1600
20 x 30 cm 1344 x 1792
30 x 45 cm 1704 x 2272
pondělí 21. listopadu 2011
úterý 1. listopadu 2011
pondělí 1. srpna 2011
DNG Codec
DNG formát není třeba dlouze představovat.
Myslím, že je jistě všem známá snaha firmy ADOBE udělat univerzní RAW
(tak jak se jí to skoro povedlo s formátem PDF).
DNG = digitální negativ
DNG kodek lze nainstalovat z této stránky.
Tímto kousek software naučíme operační systém Windows rozumět formátu DNG.
Myslím, že je jistě všem známá snaha firmy ADOBE udělat univerzní RAW
(tak jak se jí to skoro povedlo s formátem PDF).
DNG = digitální negativ
DNG kodek lze nainstalovat z této stránky.
Tímto kousek software naučíme operační systém Windows rozumět formátu DNG.
pátek 29. července 2011
Microsoft Camera Codec Pack - RAW we Windows
Microsoft vydal balíček, který umožní přímo v operačním systému Windows prasovat s RAW soubory.
K dispozici je 32-bit i 64-bit verzi.
česká verze Microsoft Camera Codec Pack (16.0.0652.0621) je ke stažení zde.
Poznámka:
Bohužel tento balíček nelze nainstalovat v MS Windows XP
Je nutné nejméně MS Windows Vista či MS Windows 7
K dispozici je 32-bit i 64-bit verzi.
česká verze Microsoft Camera Codec Pack (16.0.0652.0621) je ke stažení zde.
Poznámka:
Bohužel tento balíček nelze nainstalovat v MS Windows XP
Je nutné nejméně MS Windows Vista či MS Windows 7
neděle 26. prosince 2010
Na co si dát pozor při koupi objektivů z druhé ruky?
Na serveru dynaxexpedicia do diskusního fóra vložil LUMAJR tento velmi zajímavý příspěvek.
Protož mám obavy, že by se mohl časem "ztratit", dovolil jsem si ho zkopírovat.
Autorské práva vlastní uživatel LUMAJR.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Na základě zkušeností s nákupem a prodejem starších použitých skel a praktikám některých prodejců nejen v zahraničí ale i tady v ČR přidávám malý přehled toho, na co si dát pozor při koupi objektivů z druhé ruky, třeba se to někomu bude hodit:
Takže, co si při koupi zkontrolovat:
tělo objektivu:
Je objektiv vizuálně v pořádku - žádný ťukanec, prasklinka, škrábanec? Ošuntělé tělo nemusí samo o sobě nic znamenat a dost často se prodává za méně, ale je lepší jej pořádně prohlédnout, jestli kovová promáčklina nemá vliv na pohyb zoomu či ostření, u plastových objektivů zase malá prasklinka nemusí být ani patrná, pozornost věnujte především přírubě objektivu, zkontrolujte, zda lze bez problémů našroubovat filtr. Estetické nedostatky jako je zesvětlení zoomovacího gumového prstence lze vyřešit kartáčkem na zuby a suchým hadříkem za pár minut.
optika:
Je nejdůležitější část objektivu, tady se láme chleba mezi dobrým a špatným sklem, na co tedy pozor:
škrábance – zkontrolujte přední i zadní čočku pod různým úhlem ke světlu. Škrábance nemusí znamenat zhoršení kvality obrazu, jak dokládá tento web: kurt munger
Při plošně větším poškození MC vrstvy například mnoha malými škrábanci se může snížit kontrast objektivu, rovněž se můžou objevit odlesky v protisvětle nebo světle z boku.
nečistoty uvnitř – otevřete naplno clonu (prstem nebo sirkou stáhněte clonovou páčku vzadu u bajonetu) a podívejte se skrze objektiv ke světlu a pak ke tmavým místům, případně do světla lampy – jsou v objektivu nějaké nečistoty, prach, chloupky či něco jiného? Do objektivu se dostane pumpováním vzduchu zoomováním a ostřením, někdy stačí zkusit párkrát projet zoomem tam a zpět v bezprašném prostředí (a držet objektiv bajonetem k zemi) a některá smítka se zase vypumpují ven.
stopy plísně – objevíte stejným postupem jako nečistoty výše – co to vlastně je: poměrně častý problém u starších objektivů, především těch, které byly vystaveny vlhčímu prostředí nebo prudkým změnám teplot – plísním se daří ve vlhku, když se objektiv vezme do suchého prostředí, tak se plíseň „stáhne“, ale zanechá po sobě často stopy jakoby od malinkého pavouka – od toho „spider fungus“, jsou to jakoby malinké pavučinky nebo „sněhové vločky“ na vnitřních optických členech. Problémem je, že pořádně nelze zjistit na kterém, takže se neví, zda-li vůbec půjdou rozebrat (některé členy jsou ve skupinách neoddělitelné, nebo komplikovaně) a vyčistit. Obecně lze snáze odstranit zbytky po plísni u pevných objektivů než zoomů, ale samozřejmě záleží na konstrukci, některé objektivy jsou po napadení plísni v rozumné cenové relaci nevyčistitelné – běžně se cena za vyčištění pohybuje mezi 2-5 tisíci za objektiv, není to tedy levná vada, navíc není jisté, že se i po vyčištění neobjeví plísně znovu (ve formě spór mohou vegetovat uvnitř objektivu nepoznány). Zbytky po plísni často nemají vliv na kresbu, může se ale objevit degradace obrazu v podobě nižší ostrosti na nízká clonová čísla či měkký, „zasněný look“ fotografie.
excentrické čočky – není to běžná vada, ale projevuje se například nemožností dosáhnout na určité ohnisko (často na nejdelší) ostré kresby ani po zaclonění, časté je, že kresba je přesně od určitého ohniska kvalitativně jakoby o třídu jinde než o pár mm vedle na jiné ohnisko. Může mít také za následek nestejnosměrnou ostrost po celém obraze, typicky jeden roh může mít měkčí kresbu. Může se plést s BF/FF tedy zaostřením autofokusu mimo rovinu, to se ale odliší snadno – při BF/FF lze zaostřit manuálně a obraz je ostrý, chybuje jen AF, resp. kombinace AF společně s daným objektivem.
změna barevného podání vlivem žloutnutí čoček – u AF objektivů jsem se nesetkal, je běžnější u starších manuálních skel, především starší Asahy Takumary jsou tím známé, je to kvůli pryskyřici použité při lepení. Někde tady psali, že pomůže nechat objektiv na světle a vlivem UV záření se žlutý nádech stáhne, sám jsem nezkoušel..
mechanická stránka
Doporučuju zkontrolovat, zda jde ostření i zoomování hladce, bez obtíží, jestli clony běhají, jak mají a drží správný pravidelný tvar, jestli clony nejsou „mastné“, nezasekávají se a nejsou „pomalé“, jestli něco v objektivu necinká, jakoby se nepřesípá, jestli nevydává při zaostřování či zoomování divné zvuky, nedrhne apod. Zkontrolujte vůle ostřícího kroužku po nasazení na objektiv a vůli těla objektivu a bajonetu.
zaostření na „nekonečno“ – zkontrolujete jednoduše – pokuste se zaostřit na nějaký vzdálený objekt na nejnižší možnou clonu nejprve s AF a poté i manuálně, u zoomu doporučuji častý problém spočívající v neschopnosti zaostřit na „nekonečno“, například na vzdálenější objekty než například 8m, pozná se často pouze při odcloněném objektivu, po zaclonění se zvýší hloubka ostrosti a pak je ostré i „nekonečno“. Časté u třetích výrobců (především sigma, tamron) ale také u starších AF, například výborné sklo Minolta AF ZOOM 28-135mm 1:4(22)-4.5 může tímto trpět, lze to vyřešit ubráním kroužků, jak je popsáno:tady
ale pozor, někdy ani to nepomůže a je zase problém se zaostřením na bližší objekty, problémy s nekonečnem řešili i tady:
tady na dyxum
backfocus/frontfocus BF/FF – projevuje se zaostřením AF mimo rovinu ostřeného objektu, buď před nebo vzad – jak jsem již psal, pokud lze zaostřit manuálně přesněji, je problém s BF/FF, může být buď u fotoaparátu nebo u objektivu, nebo prostě neostří daná kombinace. Projevuje se typicky na nižší clony(f2.8), jakmile se zacloní, je to méně zřetelné nebo si to u objektivů s horší světelností ani nevšimnete. Lze vyřešit seřízením v servise nebo korekcí v těle – AF microadjustment, pokud to fotoaparát nabízí (jen A850 a A900). Správné nastavení AF je pak je jednoduché například zaostřováním na šikmo položený objekt (kniha nebo noviny).
„Mastné clony“ – jak je rozpoznat – projevují se jakoby mokrými místy na clonách, jde vlastně o kapalinu (olej) na clonách, který zabraňuje jejich rychlému pohybu při změně clonového čísla. Jak to vyzkoušet: opět stáhnout/roztáhnout clonu a pozorovat rychlost clon. Nebo vyfotit stejnou scénu na rozdílné clony – výsledek by měl být stejný histogram i u rychlejších časů („pomalost“ clon vlivem zanesení či zamaštění se projevuje již od 1/200 sec), když se clona nestihne stáhnout, je scéna přeexponovaná – než u delších časů. Obvykle lze vyčistit, ale opět to něco stojí, řádově několik set až asi tisíc, dva (nebo lze vyčistit doma, například pevná 50tka není složitá) ale je dost pravděpodobné, že se to po pár měsících/letech objeví znovu. Problémem může být, že ten olej/mazivo na clonách může vykondenzovat na optické členy a pak je nutné čistit i ty.
Nesnadné zoomování/ostření – častý problém třetích výrobců (typicky Tokina/Sigma) kde se můžou projevit přetrhané zuby na vnitřních plastových šnecích, zoomování nebo ostření se pak jakoby zadrhne. U celokovových objektivů (série minolta beercan z 80tých let) může být problém ve styku kov na kov, kdy je pak možné lehké obroušení vnitřních kovových tubusů, ale výsledek je nejistý. Také může být vyloženě blbost – povolený a zapadlý šroubek, písek apod.
necentrická přední příruba na filtr – často pozůstatek nějakého nárazu nebo zmáčknutí přední strany objektivu – zkontrolujete našroubováním filtru. Pokud je lehce excentrický nebo na některém místě vyhnutá příruba a filtr nelze našroubovat, nepokoušejte se to vyhnout zpět kovovým nástrojem, abyste nezničili závit. Lze to vytáhnout například umělou hmotou, dřevem, ale sám jsem nezkoušel, musí se připravit „obruč“ pro danou rozteč objektivu a pak to mechanicky roztáhnout do správného tvaru.
To jsem se rozepsal, tak jen shrnu pár rad, co při nákupu starších objektivů mohu jen doporučit:
nebo tady
Sorry za tak dlouhý příspěvek, doufám, že nevyzněl tak, že starší skla nebrat - mohu jen doporučit koupi starších skel, pokud si vše dobře zkotrolujete a kupujte od seriózního prodejce, který kupujícího neklame, tak se koupě i na dálku nemusíte bát. Ostatně oni některý Minoltí sklíčka z 80tých let ani jinak koupit nelze a sony/zeiss je prostě v nabídce nemá, takže směle do toho!
Lumajr
Protož mám obavy, že by se mohl časem "ztratit", dovolil jsem si ho zkopírovat.
Autorské práva vlastní uživatel LUMAJR.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Na základě zkušeností s nákupem a prodejem starších použitých skel a praktikám některých prodejců nejen v zahraničí ale i tady v ČR přidávám malý přehled toho, na co si dát pozor při koupi objektivů z druhé ruky, třeba se to někomu bude hodit:
Takže, co si při koupi zkontrolovat:
tělo objektivu:
Je objektiv vizuálně v pořádku - žádný ťukanec, prasklinka, škrábanec? Ošuntělé tělo nemusí samo o sobě nic znamenat a dost často se prodává za méně, ale je lepší jej pořádně prohlédnout, jestli kovová promáčklina nemá vliv na pohyb zoomu či ostření, u plastových objektivů zase malá prasklinka nemusí být ani patrná, pozornost věnujte především přírubě objektivu, zkontrolujte, zda lze bez problémů našroubovat filtr. Estetické nedostatky jako je zesvětlení zoomovacího gumového prstence lze vyřešit kartáčkem na zuby a suchým hadříkem za pár minut.
optika:
Je nejdůležitější část objektivu, tady se láme chleba mezi dobrým a špatným sklem, na co tedy pozor:
škrábance – zkontrolujte přední i zadní čočku pod různým úhlem ke světlu. Škrábance nemusí znamenat zhoršení kvality obrazu, jak dokládá tento web: kurt munger
Při plošně větším poškození MC vrstvy například mnoha malými škrábanci se může snížit kontrast objektivu, rovněž se můžou objevit odlesky v protisvětle nebo světle z boku.
nečistoty uvnitř – otevřete naplno clonu (prstem nebo sirkou stáhněte clonovou páčku vzadu u bajonetu) a podívejte se skrze objektiv ke světlu a pak ke tmavým místům, případně do světla lampy – jsou v objektivu nějaké nečistoty, prach, chloupky či něco jiného? Do objektivu se dostane pumpováním vzduchu zoomováním a ostřením, někdy stačí zkusit párkrát projet zoomem tam a zpět v bezprašném prostředí (a držet objektiv bajonetem k zemi) a některá smítka se zase vypumpují ven.
stopy plísně – objevíte stejným postupem jako nečistoty výše – co to vlastně je: poměrně častý problém u starších objektivů, především těch, které byly vystaveny vlhčímu prostředí nebo prudkým změnám teplot – plísním se daří ve vlhku, když se objektiv vezme do suchého prostředí, tak se plíseň „stáhne“, ale zanechá po sobě často stopy jakoby od malinkého pavouka – od toho „spider fungus“, jsou to jakoby malinké pavučinky nebo „sněhové vločky“ na vnitřních optických členech. Problémem je, že pořádně nelze zjistit na kterém, takže se neví, zda-li vůbec půjdou rozebrat (některé členy jsou ve skupinách neoddělitelné, nebo komplikovaně) a vyčistit. Obecně lze snáze odstranit zbytky po plísni u pevných objektivů než zoomů, ale samozřejmě záleží na konstrukci, některé objektivy jsou po napadení plísni v rozumné cenové relaci nevyčistitelné – běžně se cena za vyčištění pohybuje mezi 2-5 tisíci za objektiv, není to tedy levná vada, navíc není jisté, že se i po vyčištění neobjeví plísně znovu (ve formě spór mohou vegetovat uvnitř objektivu nepoznány). Zbytky po plísni často nemají vliv na kresbu, může se ale objevit degradace obrazu v podobě nižší ostrosti na nízká clonová čísla či měkký, „zasněný look“ fotografie.
excentrické čočky – není to běžná vada, ale projevuje se například nemožností dosáhnout na určité ohnisko (často na nejdelší) ostré kresby ani po zaclonění, časté je, že kresba je přesně od určitého ohniska kvalitativně jakoby o třídu jinde než o pár mm vedle na jiné ohnisko. Může mít také za následek nestejnosměrnou ostrost po celém obraze, typicky jeden roh může mít měkčí kresbu. Může se plést s BF/FF tedy zaostřením autofokusu mimo rovinu, to se ale odliší snadno – při BF/FF lze zaostřit manuálně a obraz je ostrý, chybuje jen AF, resp. kombinace AF společně s daným objektivem.
změna barevného podání vlivem žloutnutí čoček – u AF objektivů jsem se nesetkal, je běžnější u starších manuálních skel, především starší Asahy Takumary jsou tím známé, je to kvůli pryskyřici použité při lepení. Někde tady psali, že pomůže nechat objektiv na světle a vlivem UV záření se žlutý nádech stáhne, sám jsem nezkoušel..
mechanická stránka
Doporučuju zkontrolovat, zda jde ostření i zoomování hladce, bez obtíží, jestli clony běhají, jak mají a drží správný pravidelný tvar, jestli clony nejsou „mastné“, nezasekávají se a nejsou „pomalé“, jestli něco v objektivu necinká, jakoby se nepřesípá, jestli nevydává při zaostřování či zoomování divné zvuky, nedrhne apod. Zkontrolujte vůle ostřícího kroužku po nasazení na objektiv a vůli těla objektivu a bajonetu.
zaostření na „nekonečno“ – zkontrolujete jednoduše – pokuste se zaostřit na nějaký vzdálený objekt na nejnižší možnou clonu nejprve s AF a poté i manuálně, u zoomu doporučuji častý problém spočívající v neschopnosti zaostřit na „nekonečno“, například na vzdálenější objekty než například 8m, pozná se často pouze při odcloněném objektivu, po zaclonění se zvýší hloubka ostrosti a pak je ostré i „nekonečno“. Časté u třetích výrobců (především sigma, tamron) ale také u starších AF, například výborné sklo Minolta AF ZOOM 28-135mm 1:4(22)-4.5 může tímto trpět, lze to vyřešit ubráním kroužků, jak je popsáno:tady
ale pozor, někdy ani to nepomůže a je zase problém se zaostřením na bližší objekty, problémy s nekonečnem řešili i tady:
tady na dyxum
backfocus/frontfocus BF/FF – projevuje se zaostřením AF mimo rovinu ostřeného objektu, buď před nebo vzad – jak jsem již psal, pokud lze zaostřit manuálně přesněji, je problém s BF/FF, může být buď u fotoaparátu nebo u objektivu, nebo prostě neostří daná kombinace. Projevuje se typicky na nižší clony(f2.8), jakmile se zacloní, je to méně zřetelné nebo si to u objektivů s horší světelností ani nevšimnete. Lze vyřešit seřízením v servise nebo korekcí v těle – AF microadjustment, pokud to fotoaparát nabízí (jen A850 a A900). Správné nastavení AF je pak je jednoduché například zaostřováním na šikmo položený objekt (kniha nebo noviny).
„Mastné clony“ – jak je rozpoznat – projevují se jakoby mokrými místy na clonách, jde vlastně o kapalinu (olej) na clonách, který zabraňuje jejich rychlému pohybu při změně clonového čísla. Jak to vyzkoušet: opět stáhnout/roztáhnout clonu a pozorovat rychlost clon. Nebo vyfotit stejnou scénu na rozdílné clony – výsledek by měl být stejný histogram i u rychlejších časů („pomalost“ clon vlivem zanesení či zamaštění se projevuje již od 1/200 sec), když se clona nestihne stáhnout, je scéna přeexponovaná – než u delších časů. Obvykle lze vyčistit, ale opět to něco stojí, řádově několik set až asi tisíc, dva (nebo lze vyčistit doma, například pevná 50tka není složitá) ale je dost pravděpodobné, že se to po pár měsících/letech objeví znovu. Problémem může být, že ten olej/mazivo na clonách může vykondenzovat na optické členy a pak je nutné čistit i ty.
Nesnadné zoomování/ostření – častý problém třetích výrobců (typicky Tokina/Sigma) kde se můžou projevit přetrhané zuby na vnitřních plastových šnecích, zoomování nebo ostření se pak jakoby zadrhne. U celokovových objektivů (série minolta beercan z 80tých let) může být problém ve styku kov na kov, kdy je pak možné lehké obroušení vnitřních kovových tubusů, ale výsledek je nejistý. Také může být vyloženě blbost – povolený a zapadlý šroubek, písek apod.
necentrická přední příruba na filtr – často pozůstatek nějakého nárazu nebo zmáčknutí přední strany objektivu – zkontrolujete našroubováním filtru. Pokud je lehce excentrický nebo na některém místě vyhnutá příruba a filtr nelze našroubovat, nepokoušejte se to vyhnout zpět kovovým nástrojem, abyste nezničili závit. Lze to vytáhnout například umělou hmotou, dřevem, ale sám jsem nezkoušel, musí se připravit „obruč“ pro danou rozteč objektivu a pak to mechanicky roztáhnout do správného tvaru.
To jsem se rozepsal, tak jen shrnu pár rad, co při nákupu starších objektivů mohu jen doporučit:
- chtějte po prodávajícím možnost osobního vyzkoušení
- při nákupu na dálku: požadujte pořádné fotografie – jak tělo, tak optiku
- při nákupu na dálku: požadujte pořádný popis objektivu – ptejte se na plísně, škrábance atd, kolikrát jsem koupil objektiv označovaný jako „dobrý stav“ a měl škrábance na čočce a plísně uvnitř
- při nákupu na dálku si vymiňte možnost přezkoušení a vrácení, pokud nebude souhlasit popis objektivu s realitou
- když už se Vám stane, že jste koupili objektiv, který neodpovídá popisu a prodávající Vás ignoruje a nechce vrátit peníze ani opravit – nebojte se mu dát negativní feedback a sdělit to ostatním – zde na fóru nebo na paladixu, nebo na serveru nepoctivci.cz ; při platbě přes paypal a při koupi přes ebay se nebojte kontaktovat resolution center a otevřít „case“, pokud prodávající prodal něco co neodpovídá popisu a nedohodnete se společně, máte velkou šanci, že peníze dostanete zpět (ale poštovné na odeslání skla zpět hradíte ze svého)
nebo tady
Sorry za tak dlouhý příspěvek, doufám, že nevyzněl tak, že starší skla nebrat - mohu jen doporučit koupi starších skel, pokud si vše dobře zkotrolujete a kupujte od seriózního prodejce, který kupujícího neklame, tak se koupě i na dálku nemusíte bát. Ostatně oni některý Minoltí sklíčka z 80tých let ani jinak koupit nelze a sony/zeiss je prostě v nabídce nemá, takže směle do toho!
Lumajr
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)